Opary patří mezi nepříjemná infekční onemocnění. Většina lidí již byla někdy během svého života nakažena a mnozí zůstávají nosičem viru.
Virus (herpesvirus), který vznik oparů způsobuje, přetrvává po prvotní nákaze v lidském těle a čeká na svoji příležitost. Existují spouštěcí mechanismy, které pak snadno vyvolají opětovný vznik oparu. Předcházení těmto vyvolávacím faktorů a včasná léčba jsou prvním krokem, jak potlačit vznik bolestivého oparu nebo jeho proces hojení co nejvíce urychlit.
Existují tři různé druhy tohoto infekčního kožního onemocnění.
Opar rtu
Nejčastějším typem oparu je opar rtu, téměř devadesát procent naší populace se s tímto virem setkalo. Může se objevit i na obličeji kolem pusy, často na bradě nebo v nose. Při prvotní infekci tímto virem obvykle nedochází k žádnému projevu nemoci. Virus se pouze usídlí v nervových gangliích, kde vyčkává, aby mohl zaútočit. Výhodou je, že tento typ oparu většinou nezanechává jizvy.
Opar genitálií
Opar genitálií je častou pohlavně přenosnou chorobou. Již při prvním nakažení dojde k výsevu puchýřků v oblasti genitálií a kolem konečníku. Vřídky jsou velmi bolestivé, nemoc je často provázena zvýšenou teplotou, slabostí a nevolností. Vyskytne-li se opar u těhotné ženy před porodem, je to důvod k císařskému řezu. Porod klasickou cestou by znamenal vysokou pravděpodobnost nákazy novorozence, který by na následky tohoto onemocnění mohl i zemřít.
Pásový opar
Při první infekci se nemoc projeví jako neštovice, především u dětí. Pozdější aktivace viru se projevuje bolestí a pálení na kůži. Poté se na těchto místech vyskytnou puchýřky, které jsou uspořádány v pásech. Puchýřky zasychají ve strupy, které u tohoto typu oparu mohou zanechat jizvy. Zahojení pásového oparu trvá až čtyři týdny.
V našem článku se budeme zabývat prvním typem oparu, s kterým se setkáváme nejčastěji. Odborně je opar rtu nazýván HSV 1, tedy Herpes Simplex typu 1, který je způsobem lidským herpesvirem 1.
Průběh nemoci
Po první infikaci organismu virus přečkává v nervových buňkách. Vlivem nějakého vyvolávacího faktoru putuje směrem do kožních buněk. Na kůži pocítíme nejprve svědění a pálení. Poté se postižené místo pokryje skupinkou puchýřků s čirým obsahem. Po několika dnech začnou pupínky zasychat a postupně se odlupují. Doba hojení se různí podle odolnosti organismu, do deseti dnů bývá obvykle opar zcela zahojen.
Vyvolávací faktory
Nejvýraznějším spouštěcím mechanismem je oslabení organismu a snížená imunita. Ta jde ruku v ruce se stresem a psychickou zátěží.
Opary se často tvoří při horečnatých onemocněních a prochlazeních, při menstruaci, hormonálních změnách, leknutím nebo při nadměrném slunění, jak na slunci, tak v soláriích.
Nebezpečí, která opar přináší
- pozor na opary blízko oka, mohou způsobit až oslepnutí
- puchýřky obsahují aktivní virus, který je vysoce infekční
- těžký průběh nemoci může mít za následek závažné záněty mozkových blan a mozku
Oparům můžeme předcházet správnou stravou
Ukázalo se, jak důležitý je poměr dvou aminokselin – arginimu a lyzinu v naší stravě. Arginim napomáhá vzniku oparů. Lidé trpící na toto onemocnění by měli omezit konzumaci:
- ořechů
- čokolády
- želatiny
- těstovin
- pšenice, ovsa, ječmene, kukuřice
- růžičkové kapusty
Lyzin má naopak schopnost vznik oparu potlačit. Jako prevenci proti oparům bychom měli konzumovat:
- mléko a mléčné výrobky
- sojové boby
- maso
Doporučovanými doplňky stravy zabraňující vzniku oparů jsou:
- hlíva ústřičná
- mořské řasy
- ryby
- pivovarské kvasnice
- česnek
- cibule
- čerstvé ovoce a zelenina
- zelený čaj
- třezalka
- ženšen
Ukazuje se, že při včasném užití (při prvních pocitech vzniku oparu) doplňku stravy na posílení imunitního systému např. přírodní produkt Beta glucan 500+ od společnosti Natures pomáhá omezit výsev oparu na minimum a následné užívání beta glukanu pomáhá zkrátit dobu hojení oparu.
Pokud se již vytvořily puchýřky, snažíme se je vysušovat pomocí antiseptického roztoku nebo pastou s antiseptikem. Oblíbené je používání přírodního oleje z čajovníku – tea tree. Dbáme zejména na to, aby se nám do postiženého místa nedostala bakteriální infekce. Infikuje-li se ložisko bakteriemi, puchýřky se zkalí a pokryjí se žlutavou, mokvajícím vrstvou a okolí zarudne.
